Nepříjemné, ale řešitelné: Plísně a zateplení budov
Obyvatelé sídlišť, paneláků i rodinných domů vnímají zateplení domu jako řešení celé řady problémů spojených s jejich bydlením. Vlastní zateplení snižuje tepelné ztráty objektu, prodlouží jeho životnost, zlepší tzv. tepelnou pohodu (odstranění pocitu “studených stěn”), významně zvýší estetiku domu a cenově výrazně zhodnotí celý objekt i kvalitu bydlení. Pojďme se, ale podívat na vlastní zateplení z té méně příjemné strany – z pohledu vnitřní vlhkosti objektu, a s tím spojenou možností tvorby plísní.
Novostavba versus starší dům
V nově zatepleném domě musí v počátečním období majitel počítat s vyšší vnitřní vlhkostí, a tedy mnohem více větrat. Vlhkost sice časem odezní, což je důsledkem nejrůznějších činností v objektu včetně těch stavebních, ale riziko stále zůstává. Samozřejmě, že u novostavby mnohé z těchto starostí odpadají. Už v samotném projektu se totiž všechny konstrukce navrhují tak, aby splňovaly všechny potřebné normy a hodnoty.
V případě rekonstrukce a zateplování staršího domu jsou však řešení tohoto úkolu složitější. Samotná konstruce takové budovy často neumožňuje odstranit všechny tepelné ztráty. Proto se v drtivé většině případů provádí zateplení obvodového zdiva a výměna oken. Ovšem, ale i zde často dochází k podceňování, ať již z důvodu nesmyslného šetření nebo proto, že tuto práci vykonávají lidé bez příslušných technických znalostí. Výsledkem potom bývá hrubé podcenění důležitých vlivů procesu zateplení nebo tvorba nežádoucích tepelných mostů.
Plísně a jejich první kroky
Při výměně oken a po zateplení domu doporučují odborníci instalaci funkčního vlhkoměru. Všeobecně převládá mýtus, že teplo uspoříme omezením větrání. Samozřejmě, že opak je pravdou. S novými okny a zateplením se vždy zvýší vnitřní relativní vlhkost vzduchu. Výměna vzduchu při mikroventilaci vykazuje až 10krát nižší hodnoty než při jednorázovém větrání. Zvýšení relativní vlhkosti nad 70% je prvním krokem k možné tvorbě plísní. Tyto skutečnosti vedou ke zvýšení teploty rosného bodu. To ve svém důsledku znamená, že vzdušná vlhkost začne postupně kondenzovat, tedy při vyšší teplotě se mění na vodu. Na vnitřním povrchu obvodových zdí, ale i na ostatních stěnách interiéru, díky této kondenzaci vznikají plísně, které jsou nepříjemným, ale logickým důsledkem.
V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že významné množství vlhkosti a páry produkují samotní obyvatelé bytů. Je logické, že dýchají, vaří, koupou se a nebo třeba suší prádlo. Samotnou vlhkost ovšem produkují také pokojové květiny. Podle odhadů, může průměrná čtyřčlenná rodina za jediný den “vyrobit” až 16 kilogramů vodní páry.
Jakým způsobem si tedy poradit s vlhkostí?
Z profesionálního pohledu existují dva základní způsoby – přirozené nebo nucené odvětrávání. V kuchyni to za nás udělá výkonná digestoř. V ostatních místnostech je nutné pravidelně a intenzívně větrat. Pozor na nevhodný způsob větrání pomocí tzv. ventilaček. Takto pootevřené okno sice zabezpečí cirkulaci vzduchu, ale dochází ke zbytečným únikům tepla a zároveň k ochlazování konstrukcí v okolí samotného okna, respektive k následné kondenzaci vzdušné vlhkosti na těchto místech.
Dělají to přesně – řasy a plísně
Řasy patří mezi nejstarší organizmy vůbec a v průběhu evoluce dokázaly mimořádné adaptační schopnosti. Pro život jim stačí voda, oxid uhličitý a některé stopové prvky, kterých je v prachu okolo nás dostatečné množství. A právě kondenzace vzdušné vlhkosti na zateplených budovách vytváří pro řasy obzvlášť příznivé podmínky.
Krátká rekapitulace. Zateplení udržuje v domě více tepla. Povrchová vrstva zateplovacího systému je tenká a nemá dostatečnou tepelnou kapacitu. V noci – zejména na severních či stíněných stranách chladne rychleji než okolní vzduch a dochází ke kondenzaci. Jistou formou řešení je v takových případech použití hydrofobních (voduodpudivých) a egalizačních nátěrů na vnější zateplenou fasádu. Takto ošetřené venkovní zdi jsou mnohem hladší a fasáda daleko lépe odvádí zkondenzovanou vodu.
Předvídavost vždy na prvním místě
Každému zateplení by měl vždy předcházet odborný posudek o technickém stavu budovy a návrh na odstranění systémových nedostatků. To je správná cesta jak zabezpečit, aby po vlastním zateplení nezůstala ve zdech voda. Zdrojem může být vysoká hladina spodní vody, poškozená hydroizolace nebo i nevhodná úprava okolního terénu. Tyto základní mínusy odstraní například vysoušení zdiva nebo jeho sanace.
Nekvalitní stavební práce při rekonstrukci nebo i při stavbě nového domu vedou k porušení tepelné izolace, nebo-li k nedostatečně izolovaným místům, kde potom nadměrně uniká teplo. Tato místa se označují jako tepelné mosty. Nejčastěji je nacházíme v rozích, koutech a v blízkostech oken nebo balkónů. Právě zde potom vznikají místa se zvýšenou kondenzací vody a následným vznikem plísní.
Dalším nedostatkem při procesu zateplení a příčinou následného vzniku plísní bývá nevhodný typ a hloubka izolační vrstvy. Pozor, zde nehraje hlavní roli rozměr izolační vrstvy, ale její izolační schopnost. Vyjadřujeme ji koeficientem prostupu tepla (lambda) a tento prostup by měl dosahovat co možná nejnižší hodnoty, a to zhruba 0,04 – 0,03W/m. Podcenění těchto parametrů vede k nežádoucím problémům.
Hrozba přichází zejména ze severu
Fasády budov orientované na sever jsou největší hrozbou, neboť zde se tvoří plísně nejčastěji. Důvodem je souhra několika nepříznivých faktorů, které růst těchto mikroorganizmů podporují. V prvé řadě je to nedostatek slunečního záření, který zhoršuje bilanci vlhkosti na povrchu fasády. Zásadním způsobem se tak omezuje účinek UV záření, které dokáže růst mikroorganizmů účinně eliminovat. Druhým negativním jevem je zvýšené namáhání plochy tzv. hnaným deštěm.
Mezi další vlivy, které stimulují vyšší výskyt řas a plísní, patří také okolí objektu, tedy blízkost stromů, keřů, lesa nebo vodní plochy. Svou roli zde sehrává i výběr použitých materiálů. Nejnižší odolností disponují akrylátové organické omítky. Naopak nejodolnější jsou disperzní omítky na silikonové nebo silikátové bázi, případně minerální omítky.
Svůj negativní vliv mají i nečistoty na fasádě například prach nebo pyl. Jejich nánosy snižují rychlost odpařování vody z povrchu a vytvářejí tak živnou půdu pro řasy, plísně a houby. Klimatické podmínky spojené s obdobími mírných zim a vysokých tropických teplot v létě a se silnými dešťovými srážkami, vytváři plísním a řasám optimální prostředí.
Protiplísňový nátěr
Z těchto odborných informací je dostatečně jasné, že problém řas a plísní v zateplených budovách je komplexem přírodních, chemických a systémových vlivů. Odstranění a likvidace těchto nežádoucích a nepříjemných projevů na stěnách bytu nebo na fasádě domu si vždy vyžaduje odborný a profesionální přístup.
Společnost A SERVIS LIPKA, s.r.o. patří v regionu střední Evropy (Česká republika, Německo, Rakousko a Slovensko) k předním firmám, které se úspěšnému boji a likvidaci plísní věnuje už mnoho let. Její propracované a dokonale odladěné know-how již prověřily nejen mnohé výrobní a obchodní společnosti, podnikatelské subjekty, umělecké instituce, ale i majitelé rodinných domků, vil či bytových domů, exteriérů i interiérů.
Jak tedy zatočit s plísněmi a řasami?
Zásadním pomocníkem na vnější plochy je chemický roztok s aktivní, dezinfekční a čistící složkou. Roztok všechny nežádoucí projevy řas a plísní dokonale odstraní, plochu vyčistí a zároveň dezinfikuje. V této fázi se nejvíce osvědčuje přípravek SANTOP LIKVID PROFI. Jedná se o látku, který představuje profesionální ochranu proti biologickým nečistotám bez chlóru. Vysoká účinnost je zárukou, že dokáže zničit více jak 99,99% kontaminace! Likviduje řasy, plísně, mechy a bakterie z různých druhů stavebních materiálů, např. z omítek, betonu, zdiva, ze střech apod.
V první řadě se biologické nečistoty mechanicky odstraní. V interiérech se použije kartáč, na venkovní plochy vysokotlaký čistící přístroj. Nyní je třeba zdůraznit jeden velmi důležitý fakt – fasádu je třeba vždy vyčistit na celé ploše a to velmi pozorně a důkladně! Aplikace ochranného a dezinfekčního nátěru se nesmí realizovat na zbytky sebemenších nečistot.
Následně se povrch nechá vyschnout a poté se na něj aplikuje dezinfekční přípravek Sanatop. Sanatop se aplikuje na suchý povrch pomocí štětce, válečku nebo nástřiku. Poté se tato účinná látka nechá 24 hodin působit. Když je fasáda zbavena všech nečistot a je provedena dezinfekce, zákazník si zvolí, zda chce omítku či fasádu sjednotit malbou. Ve většině případů, zejména u fasády, to není třeba, ale zákazník tu možnost má.
Teprve nyní je ten správný čas na nátěr v podobě průmyslového polymeru LSG – Laget Samuraj. Nanesený nátěr LSG účinně zamezuje vlhkosti (ta je základním spouštěčem tvorby zelených sanitrů) a zároveň odstraní vznikající mikrobiální napadení.
A nyní dovolte kratičké odbočení, které se věnuje právě unikátnímu přípravku LSG.
Kdo nebo co vlastně je LSG a jak funguje?
Zkuste si představit balónek naplněný vodou, který propíchnete špendlíkem. Antimikrobiální účinek průmyslového polymeru LSG je založený na principu změny iontové rovnováhy ve stěně buňky daného mikroorganizmu. Už jen velmi krátký kontakt buněčné stěny s povrchem ošetřeným LSG způsobí lokální změnu v koncentraci důležitých iontů a vnitrobuněčný tlak následně iniciuje roztržení stěny.
Na každém povrchu, který je ošetřen a chráněn nátěrem LSG nemají plísně, řasy, bakterie, houby ani kvasinky žádnou šanci přežít.
A SERVIS LIPKA nabízí svým klientům tuto unikátní technologii s nátěrem LSG, která se vyznačuje skutečně vyjímečnými vlastnostmi. V první řadě „uzavře“ fasádu tak, že vlhkost, atmosferické spady, organické usazeniny, plísně ani žádné jiné povětrnostní vlivy nemají žádnou možnost, jak do fasády či zdi proniknout. Nátěr LSG má totiž vlastnosti difúzního odporu, takže všechny molekuly vodních par mohou bez problému z fasády unikat, zatím co molekuly vody do struktury fasády vniknout nemohou. Podstatné tedy je, že se vlhost z fasády vždy dostane ven, ale naopak do fasády vstoupit nemůže.
Další výhodou tohto nátěru je fakt, že výrazně prodlužuje životnost a barevnou stálost nátěru. Životnost a účinek LSG se dle náročnosti klimatických podmínek pohybuje v intervalu 4 až 6 let. V omezené míře však funguje až 12 let. Z vlastních mnoholetých a praktických zkušeností garantuje společnost A SERVIS LIPKA vyšší zmíněné období od 4 do 6 let.
Pro doplnění ještě pár důležitých informací. Po zaschnutí nátěru se na ošetřené ploše vytvoří omyvatelná, průhledná a difúzně otevřená ochranná mikrovrstva. Použití tohto nátěru je univerzální. Může se použít na omítky, barvy, dřevo, dřevotřískové nebo dřevoštěpkové desky, umakart, různé druhy betonu, keramické obklady a mnohé další materiály.
Průmyslový polymer LSG je nejúčinnějším prostředkem trvalé ochrany proti mikrobionálnímu napadení. Navíc je zdravotně naprosto nezávadný, což dosvědčuje mezinárodní certifikát, který aplikaci LSG umožňuje přímý styk s potravinami. Proto s čistým svědomím lze tuto technologii využít ve zdravotnických zařízeních nebo v potravinářských zařízeních a provozech.
A co patří do finále?
Po odstranění všech plísní, řas nebo hub a po dokonalé dezinfekci postiženého prostoru včetně celkového vizuálního zhodnocení ošetřené plochy již lze přistoupit k natírání fasády z vnější strany budovy nebo k vymalování zvolenou barvou, pokud se jedná o interiérové prostory. Obě tyto možnosti se vždy realizují až po konkrétním rozhodnutí zákazníka.
Společnost A SERVIS LIPKA, s.r.o. v oblasti profesionálního odstraňování plísní v interiérech nebo exteriérech působí mnoho let. Za toto období dosáhla mimořádných úspěchů, získala si velký kredit a její odbornost je velmi vysoce ceněná.
Naproti tomu však zůstává nejlepším způsobem boje proti řasám, houbám a plísním řízená prevence. Její základ tvoří především výběr správných stavebních materiálů s vhodnými vlastnostmi. Tento krok je třeba kombinovat s dodatečnou ochranou fungicídními prostředky a následnou kvalitní realizací stavebních prací. Z pohledu fyzikálních vlastností se proto doporučují omítky a barvy na bázi silikonů, které svými hydrofobními vlastnostmi jednoznačně snižují namáhání fasád a stěn vlhkostí. A to díky difúzním vlastnostem, které umožňují snadné unikání vodních par z konstrukce stavby.