V současném bytě už bydlíme roky, ale za tu dobu jsme nenavštívili sklep. Byt jsme podědili a sklep ani nijak nepotřebovali, na kole ani lyžích nejezdíme, sáňky pro děti už dávno nepotřebujeme, proto jsme to vůbec neřešili. Kýbl s mopem, smeták a vysavač se nám v pohodě vešel do vestavěné skříně v obýváku, takže jsme s tím problém neměli. Oproti předchozímu bytu nám však chyběla spíž. Skříňky v kuchyni nám nějak nestačily, protože tam si člověk dá to, co nejčastěji při vaření potřebuje, aby to měl při ruce. Ale kam dát trvanlivější věci, to už jsme nevěděli. Máme menší zahrádku, takže každý rok dělám spousty kompotů, marmelád a zavařené zeleniny. – čištění průmyslových podlah
Navíc jsme teď museli omezit naše slevové nakupování. Nemyslím tím, že bysme byli ti ztřeštění důchodci, co stepují ještě před otvíračkou před supermarketem, abysme koupili kilo brambor o čtyři korun levněji. Ale co se týče základních potravin, těch trvanlivějších, nakupujeme je jen jednou za čas a vždy ve slevě a tím pádem ve větším. Má to hned několik výhod, autem na nákup jedeme třeba jen jednou za měsíc, takže nemusíme chodit do krámu tak často, mezi tím si skočíme třeba jen do pekárny pro čerstvé pečivo nebo do lahůdek pro nějakou pomazánku a sýr a auto tak celou dobu nepotřebujeme. V tom velkém tak vždy nakoupíme mouku, cukr, těstoviny, rýži, olej, pití a podobně. Teď jsme se na to ale museli vykašlat, protože pakl olejů jsme prostě neměli kam dát.
A dost…
A dost nás to unavovalo, nemyslím tím jen ty peníze navíc, namísto ušetřených ve slevách. Ale spíše to, že jsme museli chodit do obchodů každý týden, a každý týden absolvovat ty hrozné fronty na pokladnách. Napadlo nás tedy, že bychom jako spižírnu mohli využít sklep. Tak jsme se tam vydali konečně kouknout a byla to hrůza. Sklep byl zavalený všelijakým bincem, dřevěnými latěmi, starými hrnci a kufry, no hrůza. Všude pavučiny a asi pěticentimetrový nános hustého prachu. Obětovali jsme tomu víkend, vše vyházeli, utřeli, vydrhli a zjistili jsme, že regály, které byli po obvodu sklepu, jsou docela zachovalé a jako úložiště na potraviny by perfektně posloužily. Jenže ta dlažba vypadala příšerně. Nepodařilo se nám ji umýt a takhle to působilo nechutně, když si tam člověk chtěl dávat jídlo.
Napadlo nás, že jediným řešením (místo toho, abychom nápad s novou spižírnou vzdali) je pozvat si na čištění dlažby profesionály. Proto jsem na počítači hledala, kdo se s tím zabývá a nejvíc mě zaujala jedna recenze od manželského páru, který řešil obdobný případ. Rozhodli jsme se stejnou firmu, tedy Luhačovice čištění podlah, zavolat. A nakonec jsme si za to rozhodnutí plácali po zádech, protože A SERVIS LIPKA, s.r.o. u nás odvedl skvělou práci. Používají kotoučový stroj, který váží prý okolo padesáti kilogramů. Takže je to opravdu kolos a v kombinaci se zapracováním značkových chemických prostředků tvoří nepřekonatelné duo. Kotoučový stroj dokáže vyčistit i léty zanesenou a zašlapanou špínu, takže si hravě poradil s tou příšernou dlažbou ve sklepě. Dokonce podlaha výrazně prokoukla, ale hlavně – byla hygienicky čistá, a tedy vhodná pro uskladnění jídla v místnosti.
